Anglicko-český slovník aneb Nečekaná zábava na nádraží

Vyšlo: 12.08.2021
Autorka: Marta
fotka knihy...

K dovoleným patří často i cizí jazyky. Dokonce není ani třeba jezdit za hranice, stačí, aby ze zahraničí přijeli k nám a vy se jim připletli do cesty, když bloudí, hledají dobrou restauraci nebo nechápou, co je to za číslici na konci řádků na tabuli odjezdů vlaků.

 

Občas k takové cizojazyčné konverzaci příliš cizího jazyka není třeba – asi nejkratší odpověď jsem poskytla, když se mě před Masarykovým nádražím dva turisté ptali, kde je Masarykovo nádraží. Zato pro vysvětlení, že ta číslice na tabuli odjezdů vlaků opravdu není číslo nástupiště, ale zpoždění vlaku v minutách, že se číslo nástupiště objeví až za údajem o zpoždění a to skoro na poslední chvíli, na to už potřebujete slovíček víc. Proto by se občas hodila jejich zásobárna.

 

Zásobárně slovíček se říká "jazykový slovník" a kdysi neexistovala v elektronické podobě, pouze tištěné. Na cesty se nejlépe hodilo takzvané kapesní vydání, a s přesně takovým vydáním česko-anglického slovníku jsme si jednou na nádraží užili docela dost zábavy.

 

Vlastně je to první knížka, kterou jsem si pořídila na dovolené (připomínám, že Hippokratův slib, o kterém jsem psala minule, byl ještě prázdninový zážitek, ne dovolenkový). Kulisy příběhu byly, až na tu dovolenou, téměř stejné jako v případě Hippokratova slibu. Opět jsme byli celá rodina na horách, opět jsme vyrazili do nedalekého města, opět jsme se náhodou ocitli v knihkupectví a tam jsem náhodou uviděla kapesní vydání Česko-anglického a anglicko-českého slovníku na cesty. Bez velkého rozmýšlení a prohlížení jsem knížku zakoupila, a pak jsme se vydali na nádraží na vlak, který nás měl dopravit blíže k chatě, kde jsme pobývali.

 

Přišli jsme na nádraží docela brzo, čekalo nás tedy čekání. Z nudy jsem zalistovala slovníkem. Ukázalo se, že v záhlaví každé stránky je dvojice slov, první a poslední slovíčko na dané stránce. Pro rychlejší orientaci v slovníku šikovné, pro obveselení při čekání na vlak neocenitelné. Ona totiž některá ta slovíčka tvořila docela zábavné dvojice. Některá spolu souvisela tak nějak sama od sebe:

 

cestující – clo

hnojit – hodně

řezbář – říznout se

 

Jiné dvojice vyvolávaly představy dějů a příběhů, a tady už se bavila celá rodina jejich vymýšlením a zejména spojováním a vršením:

 

čtyřtakt – dárek (kdo dostal darem čtyřtakt, a proč?)

galanterie – gratulovat (gratulant jde do galanterie koupit stuhu na dárek; že by na ten čtyřtakt?)

motorismus – mrtvice (čtyřtakt se zřejmě neukázal být tím nejvítanějším dárkem)

 

Anebo:

 

jízda – Jugoslávie (o dovolené, jak jinak)

místopředseda – mít se (místopředseda už je slušný post, takže se opravdu má a může jezdit v létě do Jugoslávie)

parfém – pašovat (do té Jugoslávie?, nebo z ní?)

zadarmo – záchod (na dlouhé cestě do Jugoslávie přijde vhod)

 

Když přijel náš vlak, skoro nás to zamrzelo, protože hra se slov(íčk)y se už slušně rozjela a dobře jsme se při ní bavili. I když na to vzdálené letní odpoledne opravdu ráda vzpomínám, není to ten důvod, proč mám onen Česko-anglický a anglicko-český slovník na cesty stále schovaný a proč patří mezi mé oblíbené knížky. Tím pravým důvodem je dvojice slovíček na straně 88:

 

KLENOT – KNIHOVNA

 

Slogan, pod který bych se mohla celoživotně podepsat. A je jedno, zda jde o knihovnu vlastní, nebo veřejnou!


>>
29.07.2021
15.07.2021
01.07.2021
<<

kalendárium