Čtenářský klub Jane Austenové aneb Opožděný vánoční dárek

Vyšlo: 03.02.2022
Autorka: Marta
fotka knihy...

Dostali nebo dali jste někdy vánoční dárek až po Vánocích? Občas se to někomu z naší rodiny podařilo. Rodinný rekord v nejpozději obdrženém dárku si asi můžu připsat já. To se takhle jednou v půlce ledna moje matka náhle v řeči zarazila, prudce se nadechla, otočila se a odběhla do ložnice. Když se vrátila, měla ve tváři omluvný výraz a v ruce Smetanovu Mou vlast, kterou jsem si přála pod stromeček. Vůbec mi nevadilo, že jsem ji dostala nějaké tři týdny po termínu a nezabalenou, radost jsem z ní měla velkou, protože tohle bylo opravdu nečekané překvapení!

 

Minule jsem se zmínila, že k posledním Vánocům jsem žádný knižní dárek nedostala, protože jsem si všechny knížky, co jsem chtěla, koupila už před Vánocemi. Jenže se ukázalo, že jsem nakonec přece jen knižní dárek měla – sice až po Vánocích, ale měla. Abych dodržela tradici, koupila jsem si ho, stejně jako ty předvánoční, sama sobě. Jinak měl ale všechny rysy vánočního dárku:

 

a) Přála jsem si ho.

Jane Austenová napsala jen několik knih, a ty už mám všechny přečtené. Není-li na čtení nic nového od ní, musím se poohlížet po čtení o ní. A název Čtenářský klub Jane Austenové zněl zajímavě.

 

b) Byl zabalený ve vánočním papíru.

V lednu jsem udělala dva nákupy na Trhu knih, oba přišly v jeden den současně. Když jsem rozbalovala první, zarazil mě podivný papír, v kterém byl balíček zabalen. Byl takový zvláštní na omak. Po rozbalení na mě zevnitř vykoukl nápis Merry Christmas a vzor vloček. Vánoční balicí papír to byl, no jasně, to jsem měla poznat už na ten pohmat. Ocenila jsem, že se odesílatel choval ekologicky a ekonomicky a použil použitý papír. Když jsem rozbalovala druhý balíček, tak už mě ani nepřekvapilo, že je také ve vánočním papíru. A právě v tomto papíru s motivem zasněžených chaloupek byl Čtenářský klub Jane Austenové zabalený.

 

c) Bylo to překvapení.

Přes týden jsem prochladla a nebyla jsem si jistá, jestli na mě něco neleze. V sobotu po obědě jsem si uvařila velikánský hrnek čaje, vklouzla pod deku a otevřela Čtenářský klub Jane Austenové, rozhodnutá pečlivě si všímat případných přicházejících příznaků nachlazení a stejně pečlivě ignorovat v knize vše, co se netýká výslovně Jane Austenové a jejího díla. Zkrátka přeskakovat vztahové vsuvky a jiné nepodstatné části děje.

 

Mé rozhodnutí ignorovat vztahové vsuvky a jiné nepodstatnosti bylo tak silné, že jsem si až ve třetí třetině knihy uvědomila, že právě ty vztahové vsuvky a to ostatní nepodstatné a Austenové se netýkající je v této knize právě to podstatné, co se díla Jane Austenové nejvíc týká. Jestliže jsou Austenové knihy založeny na příbězích kolem namlouvání a vztahů, pak není divu, že se i v Čtenářském klubu tolik točilo kolem vztahů a namlouvání.

 

Členové čtenářského klubu se rozhodli, že na každé ze svých schůzek proberou jednu z šesti knih Austenové. Šest knih, šest schůzek a šest kapitol knihy. Autorka Karen Joy Fowlerová to napsala tak šikovně (a já byla tak zaslepená), že jsem si až v páté kapitole uvědomila, že děj každé kapitoly je narážkou na děj probírané knihy. Toto zjištění pro mě bylo opravdovým překvapením, zvlášť když přišlo až ke konci knížky. Možná to bylo tím, že mě v té době už přestalo bavit hledání příznaků (které nepřišly), možná to bylo tím, že se v páté kapitole probírala kniha Pýcha a předsudek, kterou mám ze všech šesti asi nejlépe načtenou, takže mě ty souvislosti konečně praštily do očí. Hlavně to prostředí plesu. A jak o sobě dokázal Grigg vzbudit u Jocelyn opravdu špatné mínění (pochopitelně chybné a předsudečné, jak jinak). Když se v poslední kapitole probírala Anna Elliotová – překladatelka použila název Pýcha a přemlouvání, ale já to četla a mám zafixováno jako Anna Elliotová – už jsem věděla, čeho si všímat. Užívala jsem si všechny odkazy, které jsem v kapitole našla, včetně kapitánova dopisu a prožluklého pádu. Mé čtenářské sebevědomí obrovsky narostlo, takže mě dočista popudilo, když jsem zjistila, že můj čtenářský „objev“ autorka do kapitoly natvrdo napsala. („Dočista mě popudilo“ je mimochodem moje soukromá narážka na dílo Jane Austenové, na jednu konkrétní oblíbenou větu z Pýchy a předsudku.)

 

d) Udělal mi radost.

Jakmile jsem zjistila, jak mám Čtenářský klub číst, tak mi udělal velkou radost. Vlastně mi udělalo radost i to, že jsem to ze začátku nepochopila. Protože teď mám možnost si přečíst všech šest románů Jane Austenové znovu, postupně tak, jak jsou v knížce, a pak v každé kapitole Čtenářského klubu opět hledat narážky a odkazy a ukrytá potěšení. Tenhle vánoční dárek se opravdu povedl – zřejmě mám na vánoční dárky obdržené v lednu skutečné štěstí!


>>
20.01.2022
06.01.2022
23.12.2021
<<

kalendárium