Když jsem se pustila do čtení Chyť mě, ani v nejmenším jsem netušila, jak moc mě ta kniha chytí. Vím, zní to docela lacině, ale je to tak. Jinak to ani napsat nemohu. A jelikož jsem se nechtěla ošidit o to všechno napětí, nepřečetla jsem si ani anotaci. Zkrátka jsem neměla páru, co mě vlastně čeká. Věděla jsem jen, že je to prý dobré. Hm… slabé slovo, dobré.

Ono se to sice tváří jako docela obyčejná detektivka, ale hned první věty vám vyrazí dech. Nestává se, že knížka začíná slovy oběti, která vám sděluje den své smrti!

Jmenuji se Charlene Rosalind Carter Grantová. Žiju v Bostonu, pracuju v Bostonu a za čtyři dny tu pravděpodobně zemřu. Je mi osmadvacet let. A ještě nechci zemřít.

Charlene měla dvě kamarádky a ty obě dvě někdo zabil – rok po sobě ve stejný den. No, Charlene není žádná hloupá holka a dá si věci dohromady. Je jí jasné, že teď je řada na ní. Aby měla aspoň nějakou naději, celý poslední rok hodně trénuje, učí se střílet, běhá a k tomu všemu si pořídila psí kamarádku. Jenže i tak má strach. A kdo by neměl? Proto se nakonec spojí s detektivkou D. D. Warrenovou, které předloží svůj děsivý příběh. Vyšetřovatelka je nejdřív dost opatrná, na policii se jistě často setkávají s různými cvoky, nakonec ale mladé ženě uvěří a slíbí jí pomoc. Charlene je ráda, nedává tomu ovšem moc velkou naději. Vraha nedopadli během dvou let, proč by měli teď, když zbývá jen pár dní?

Myslela jsem si, že Chyť mě od Lisy Gardnerové bude docela dobrá detektivka, u které si spíš víc odpočinu, než že budu napnutá jak struna. Nejspíš jsem paní autorku dost podcenila! Při čtení jsem byla napnutá jak spodní ečková struna na elektrické kytaře. Ten příběh mě opravdu vtáhnul a chvílemi jsem si připadala jako sama Charlene.

No představte si to! Stoprocentně víte, že někde venku čeká váš vrah, který se vás chystá zabít ve stejný den, jako zabil vaše dvě nejlepší kamarádky, a vy s tím nemůžete nic dělat. Nehledě na tu neschopnou polici. Když jsem se do toho vžila, opravdu jsem měla husí kůži. I když úplně se do toho vžít asi nedá. Jak taky?

Chyť mě má ovšem i jiné kvality než jen neskutečně dobrý námět a poutavě psaný děj. Hluboký vhled do psychiky je nedílnou součástí stejně jako celkově vypracované profily jednotlivých postav včetně samotného neznámého vraha. Dokonce si troufám říct, že by příběh a jeho zpracování nadchnul i věhlasnou Agathu Christie. Myslím, že by si tahle královna detektivek měla s Lisou Gardnerovou o čem poklábosit.

Chyť mě si mě získalo svou originalitou a čtivostí – nemohla jsem knížku odložit, dokud jsem ji nepřečetla. Jen doufám, že si ji nepřečte nějaký psychopat a nevezme si z ní mustr.

Inu, Chyť mě je fakt chytlavé čtení…