Čistá bílá obálka. V jednoduchosti je síla. Příběh o životě po diagnóze Alzheimerovy nemoci. Víte, jak když se medici učí o určitých nemocech, pozorují na sobě všechny příznaky? Po přečtení této knížky vnímám každý můj přeřek, každé zapomenutí, každé popletení úplně jinak. Paranoidně a hypochondricky se pozoruji, jestli můj mozek funguje, jak má. Chvílemi jsou to scénky téměř komické, například když jsem v práci nemohla najít celou emailovou komunikaci, o které jsem si byla na 99,9 % jistá, že proběhla. Hlavou se mi honily myšlenky, že buď si se mnou někdo nehezky zahrává (jako že naši „ajťáci“ se nudí a připravili mi praktický žertík), nebo jsem opravdu blázen a trpím na živé sny. Rozuzlení bylo zcela prozaické, emailová komunikace nezmizela, pouze jsem hledala něco naprosto jiného.

Knížka Still Alice od Lisy Genovy popisuje lidsky a mile příběh, který je lidský, ale bohužel ne milý. Příběh stárnutí, boje s nemocí, který nelze vyhrát. Příběh, který jsem četla se slzami v očích i s úsměvem na tváři. Knížka, která způsobila, že jsem vnímavější nejen k mým „výpadkům“, ale i okolnímu světu. Lidé by na sebe měli být hodnější.