Jak chutná moc

Vyšlo: 20.06.2016
Autorka: Radka
fotka knihy...

Párkrát jsem o sobě slyšela, že mám vůdcovské schopnosti. Mojí reakcí bylo pouhé pokrčení ramen, jakože možné to je, ale já s tím nehodlám nic dělat. A co taky? Mě nějaké vedení nezajímá, a jestli pro to mám vlohy, tak to přece nutně neznamená, že to musím dělat. Jistě mám (jako každý) vlohy i pro leccos jiného, ale není to vhodné pro svět nebo pro mne, a tak se o nich (doufám) nikdo nedozví.

Někteří tomu lákadlu naopak podlehnou – hlavně v politice, zláká je právě slibovaná moc nad někým. Pro mě je to děsivá představa – mít moc nad někým. Ano, asi je to opojné, ale má to i druhou stránku – odpovědnost. Cítím se poměrně odpovědná, sama za sebe, ale ani v tomto případě to není odpovědnost stoprocentní. Jak bych potom mohla převzít odpovědnost ještě za něco/někoho v daleko větším měřítku, jako život národa, finance státu.

 

Kdy v něm nastal ten zlom, zlom jeho osobnosti? Přišel náhle, najednou, nebo nepozorovaně, postupně? Pro Margitu je tahle otázka prostá, odpovídá na ni lehko. Ta odbarvená. Ta ho zavlekla do zkázy. Byly doby, kdy si to myslil Frank taky, dokonce to bylo vůbec to první, co si pomyslil, když ji poprvé uviděl v kanceláři. Ale nebylo to někde docela jinde? Není ta žena spíš následkem, výsledkem než příčinou? Nebylo kolem něho příliš mnoho pochlebovačů, kteří ho dennodenně přesvědčovali o jeho genialitě, o jeho výjimečnosti, o tom, že jeho život, jeho čas, jeho osoba jsou cennější než jiné, že si proto může dovolit víc, že si může dovolit všechno?

 

Román Jak chutná moc od slovenského autora Ladislava Mňačka je příkladem toho, co všechno znamená mít moc – v dobrém i zlém. Hlavně jak snadné je zapomenout, kým jsme.

Vzhledem k tomu, že se opět blíží volby a opět se vtírají billboardy s ne příliš sympatickými tvářemi a ještě méně sympatickou minulostí, ať už do budoucnosti slibují, co chtějí, tak neuškodí si přečíst, byť román, o politické moci. Dodávám, stále aktuální.


>>
13.06.2016
06.06.2016
30.05.2016
<<

kalendárium

Knížka něžností

20 . červen

20. června roku 1786 se narodila francouzská básnířka Marceline Desbordes-Valmorová, jediná žena mezi všemi prokletými básníky. Specifický styl básní se vymykal všem pravidlům a stereotypním škatulkám. Se svým mužem, neúspěšným hercem, měla pět dětí. Těžký život se odrážel i v jejích textech. Naštěstí úplně nevyhasla. Snad to bylo tím, že celý život vzpomínala na svoji první, osudovou lásku.

Výročí

*1786 Marceline Desbordes-Valmorová

*1884 Pierre-Henri Cami

 

†1883 Gustave Aimard

†1884 Václav Beneš Třebízský