Proč spíme - odhalte sílu spánku a snění

Vyšlo: 30.09.2021
Autorka: Radka
fotka knihy...

Konečně! Konečně jsem měla pocit, že dělám něco ve svém životě dobře. A navíc mě to baví. Spím 8-10 hodin denně! S hrdostí vám oznamuji - jsem spáč. Nikdo nechápe (ani já), jak můžu stíhat své koníčky, práci, domácnost, a přitom tak dlouho spát. Na tom však pramálo záleží. Spím.

 

Sice mám nějaké prohřešky vůči správným spánkovým návykům, ale délku splňuji a to je dobře. Dříve jsem byla ranní ptáče, do noční sovy jsem se musela (příležitostně) nutit a nešlo mi to, teď jsem typ, kterému se říká permanentně unavený holub, ovšem vyspaný. Prostě aktivní před polednem až zhruba do páté odpolední.

 

Spánek je tak fascinující a zároveň uklidňující. Nikdy jsem se o něj neokrádala. Ani když jsem studovala. Věděla jsem, že když se nevyspím, budu k ničemu. Teď vím i proč tomu tak je z vědeckého hlediska. Pro mě to však zcela nevědecky znamená jediné období, kdy na mě oficiálně nikdo nemůže. Uplynulé strachy jsou minulostí a přítomné odloženy na neznámý zítřek. A navíc ty sny. Líbí se mi prohlášení mého tatínka, že mám kino zadarmo. Pravda, některé noční můry bych si raději odpustila. Ale těch architektonických snů bych se rozhodně nevzdala. Nevím, čím to je, ale mám velmi živé, detailní sny o architektuře. Žádná konkrétní místa, nebo je alespoň neznám. Jsou to sny o neexistujících budovách, městech a místech. Do nejmenších podrobností, včetně barev. Tak zajímavé a nikdy se neopakující, někdy půdorys, jindy část domu a často celý komplex historických budov. Města dlážděná čistými velkými kachli, s úzkými uličkami zastřešenými gotickou klenbou, která nepropouští světlo. Na místě kaple pouze půdorys, a když do něj vejdete, teprve pak se vztyčí stěny. Nebo komplex vil zalitých sluncem, které tvoří uzavřené oddělení, uvnitř něhož je obrovská zahrada a sady, kam si musíte koupit vstupné, abyste je mohli navštívit. Hřbitovy, ale ne jako pietní místa, ale jako přehlídka uměleckých soch, tajemství a rituálů. Co hrob, to originál. Tato část se může jevit morbidní, ale nic morbidního na ní není. Je to jen architektonické místo.

 

Kniha Proč spíme opět nastartovala můj zájem o spánek jako takový a hlavně snění. Četla jsem už více knih o spánku. Tato byla pro mě tak akorát - obsahem i formou. Má také část o snění. Podněcující. Tak jsem začala pátrat po dalších knihách. Průzkum snění pokračuje. (Plus jsem si pořídila i knihy o architektuře, kdo jsem já, abych se svým snům bránila.)


>>
23.09.2021
09.09.2021
26.08.2021
<<

kalendárium