Autorka: Hosté

Rád čtu o cestách Vesmírem. A o cestách časem. A jednou – v knize Návštěvníci – jsem si přečetl tohle:
„ ....že jednou někdo objeví jednoduchý princip, kterým se budou přemisťovat celé kontinenty… Světy…“
„Jako v tý knížce Blázni z Hepteridy, že jo. Tam na to vynašli takovej vzorec…“
„Pamatuješ si ho?“
„Já si pamatuju všechno, co přečtu“ (…) „Ká alfa se rovná jedna pro mentionové rychlosti: ú se rovná cé na druhou lomeno v závorce jedna minus jedna lomeno ká –“
Zajásal jsem. Blázny z Hepteridy znám! To napsal Ludvík Souček, já už jsem to četl; musím se podívat, jak je to s tím vzorcem! Čistě ze zvědavosti, jen jestli autor Návštěvníků citoval správně. Sehnal jsem si knihu, znovu ji pročetl, pak ještě jednou –
A...
Nic!!!
Po vzorci ani památky! Tisková chyba…?
Těžko. Snad onoho jednoho jistého dne v roce 1972 pana Ludvíka Součka navštívili muži v černém a řekli mu: „Prozkoumali jsme váš rukopis a – je nám líto – ten vzorec musí pryč. Lidstvo na něj ještě není zralé. Dejte tam místo toho povšechnou zmínku o červích děrách…“ A tak se i stalo. Takhle tedy z knihy zmizel vzorec – prostě tam nikdy nebyl.
...ale odkud se potom vzala citace v knize, která byla napsána třináct let po prvním vydání Bláznů z Hepteridy, a to úplně jiným autorem (no vlastně jak taky jinak, když to bylo sedm let po smrti pana Součka)? Zachoval se snad vzorec v pozůstalosti? Nebo byl z rukopisu vymazán zpětně, pomocí manipulace s časem?
A co když Návštěvníci, román o budoucnosti, minulosti i současnosti, je/bude/byl napsán podle skutečných událostí a autor – z důvodů, známých především jemu samotnému – do něj pro potřeby minulých generací zakomponoval nápovědu pro konstrukci univerzálního transportního zařízení; počítal s tím, že jakmile lidstvo „dospěje“ na potřebnou vědomostní úroveň, údaje pochopí a dá si z nich dohromady potřebnou teorii… tu uvede do praxe… aby v roce 2484 mohly započít události, které známe z knihy Návštěvníci…
Takže? Pokud se někdo vyznáte ve fyzice hmotných těles, vztažené na oblast mentionových rychlostí, mrkněte se na ten vzorec. Já osobně si myslím, že my, lidstvo, nezjistíme, jestli jsme „zralí“ pro užívání časoprostorového transportéru, dokud ho nebudeme mít…
(A když už jsme tak u těch poselství z budoucna, je tu ještě jedno: recept na výrobu domácího piva! Autor ho zašifroval na stranu 264. Pište si: Slupky z amarounů necháte vylouhovat, zkvasit a při teplotě sto dvacet stupňů extrahujete. Vzniklou nazlátlou tekutinu zvolna přecedíte a zchladíte.)
David

15. září 2009 zemřel Josef Hiršal, český básník a překladatel, který tvořil i žil společně se svou partnerkou Bohumilou Grögerovou. Autorská dvojice společně obdržela cenu Toma Stoppada za dílo Let let. Hiršal byl především autorem experimentální poezie pro děti. Mezi jeho sbírky patří Do práce nám slunce svítí, Vzdušné zámky či Snídaně v lese. Známá je rovněž próza Kocourkov či O podivné zahradě a poštovním úřadě.
*1757 Karl Philipp Moritz
*1867 Petr Bezruč
*1890 Agatha Christie
†1859 Václav Kliment Klicpera
†1891 Ivan Alexandrovič Gončarov
†2003 Josef Hiršal
†2006 Oriana Fallaci