Dnešním hostem je Adam Šilhan. Adam napsal tenhle příspěvek během jednoho z našich workshopů. A nám se líbí!

Memory of Light. Poslední kniha epického fantasy cyklu Kolo času. Už ani nevím, jak moc jsem se na tuto chvíli těšil a zároveň se bál, že nikdy nenastane. Když zemřel jeho autor, mé naděje na dočtení příběhu tohoto ambiciózně načrtnutého světa, který obsahoval střípky příběhů desítek vedlejších postav, téměř vyhasly.

Přesuňme se o pár let a tři knihy dále. Příběhu se mezitím chytil autor, kterému se zdárně podařilo udržet jeho úroveň. Přečetl jsem již třináct knih, každá se skládala ze dvou až tří dílů. Celkem přes deset tisíc stránek. Bez přehánění mohu říct, že jsem s Kolem času prožil velkou část svého mládí. Kolikrát jsem se do něj tak začetl, že jsem přejel svou zastávku a musel stopovat z vedlejší vesnice. Kolik nudných hodin matematiky mi pomohlo ve zdraví překonat. Bylo se mnou na vodě i na horách. Prožilo se mnou konec střední školy, se kterým se přišlo i výrazné omezení času stráveného čtením knih. Přečkalo i má první léta na univerzitě.

Je zimní zkouškové, či spíše jeho konec. Na právech již mé poslední. Zkoušky jsou sice úspěšně za mnou, ale přede mnou se tyčí diplomka. Měl bych psát, navíc můj vedoucí je zdá se nezdravě náročný a ještě mi ani neudělil zápočet z diplomového semináře. Ale těšil jsem se na ni příliš dlouho, vždyť jsem si ji i dlouho upíral. Vyšla již před dvěma týdny! Konečně jsem ji otevřel a familiárně známý svět mě v mžiku zcela pohltil.